7.3.2008
Olomouc - ples gymnázia (foto)

Ahojky všichni!
   Všimla jsem si, že zápisů na našem webu je poslední dobou poskrovnu, anžto Robbie je v tomto poněkud neflexibilní. To budí trochu dojem, že se po celou dobu do těchto časů nic u „ROBBIEHO“ neděje. Ale to jste na omylu, vážení přítelíčkové!
   Zážitků je tolik, že by se ani nevydaly na tyto stránky. !!!
   Koncertíků je pořád dost a k nim neodmyslitelně patří i cestování, tak tedy dovolte, bych se s vámi podělila o několik postřehů z cest...

   Vše, co teď budete čísti, jsou SUBJEKTIVNÍ zážitky jedné vokalistky (zpěvačky), jenž vás z bezprostředního pohledu seznamuje se svými dojmy a zážitky.
   Začala bych jednou holou větou: „KDO NEZAŽIL NEUVĚŘÍ“.
   Když si odmyslím pěknou makačku na pódiu a stěhování aparatury z auta na pódium a zpět do auta a posléze do zkušebny, zanechává na mě největší dojem cesta na tzv. "kšefty" a zpět.
   V každé partě je vždy nejméně jeden BAVIČ a jeden VRTAL!
   U NAŠEHO Robbieho patří ke klasikům baviče Liborek, se kterým se na cestách nikdy nenudíme. Dokáže velmi sugestivně vyprávět o svém velmi pestrém dětství a hlavně o babičce, jenž nešetřila lehkými vulgarismy při častování svého potomstva. Zejména malý Liborek, který znaje fyzické schopnosti své pramáti, se rafinovaně schovával před ranami či hody těžkými střevíci vně vitrín a prosklených částí nábytku - neboť věděl, že bábi nehodí již zmíněnou část obuvi bez strachu před pohromou rozbitého skla. Libor nás bez skrupulí celou cestu baví těmito historkami ze svého raného mládí.
   V paměti mi však utkvěla jedna – dovolte mi, podělit se ni s vámi (doufám, že se na mne Libor nebude zlobit – a jeho bábi (dej jí PánBůh věčné nebe) taky ne.:
   Libor Mačeta – jak se mu důvěrně mezi muzikanty přezdívá, byl zřejmě i přes své počáteční fyzické nedostatky (malou pohyblivost a flexibilitu) dítko nadměrně živé a se svým bratrem prováděl kousky hodné kluků z brněnské periferie. V duchu rčení: “Který kluk nerozbil alespoň jedno okno není chlap!“ se postaral spolu s bratrem o vysklení jednoho z oken tatínkovi pracovny. Pochopitelně v zápalu boje fotbalového – nebo co to vlastně bylo!
   A jak už to tak bývá , presumpci neviny oba hoši stvrdili tím, že se ke svému činu nehodlali vůbec doznat! Proč také, když si prvního rozbitého okna z dvojskla nikdo nevšimnul. Dokonce ani tatínek, sedávaje před tímto oknem, který se zmínil, že v zimě „nějak táhne od oken“, nic nepoznal?
   Až jednoho krásného jarního dne se ona bábi navrátila ze zahraničních cest a s jistotou se direktivně zeptala: „A proč je tu taková zima? Kde máte okno?“ Tak museli hoši s barvou ven a přiznat, že okno mají na kontě oni…..Dodnes vlastně nevím, jaký trest si Libor s bratrem za tuto „zatloukačku“ vysloužil (s tím už se tolik nechlubí)! Ale historka o rozbitém okně se v nepravidelných intervalech objevuje jako téma našich cest za koncerty docela často. Škoda jen, že vám nemohu předat pravou podobu Liborova vyprávění, neboť to tak dobře neumím. Ujišťuji vás však, že při každém jeho vyprávění se náš vůz otřásá smíchy a hned se nám lépe hraje (zpívá?).
   Zkuste se někdy Libora zeptat třeba na jeho jeho babičku. Možná se také zasmějete...
Tak pa příště!
Heluše

15.2.2008
Bílovec - erotický ples
Nevím jestli bych tohle na Robbieho měl prozrazovat, ale je to celebrita světového formátu a tak to snad nějak ustojíte. Robbieho největší koníčkem kromě sbírání hub a známek je sex a erotika. Proto nemohl být snad nikdo vhodnější k tomu, aby zahrál na erotickém plese v Bílovci. Měl jsem o něj trochu strach, protože poslední dobou měl trošku problémy se srdíčkem, ale ustál to. I když to na něj zkoušela Helena Vondráčková, Tina Turnerová, Eva Pilarová a dokonce i Madonna Madonnová tak všechno ustál a dámy zůstal vám věrný. Je fakt že to na něj zkoušela i Hanka Blažková se svým povedeným číslem (žonglování bradavkami), ale kromě neustálého opakování: “tak to bylo teda něco“ neutrpěl žádné újmy. Tak už se těší na každoročně výborný ples v Olomouci. Gymplačky těště se :-)

1.1.2008
PF 2008 Vše nejlepší do nového roku Vám přejí všichni z Robbie Williams Revival...

28.10.2007
Nové fotky
Po opravdu dlouhé době sem přibyly nějaké fotky. Tato dlouhá doba byla z důvodu naprosté vytíženosti jak webmastera, tak osob, které fotky dodávají... Snad už se to nebude opakovat...

29.6.2007
Jablonec nad Nisou (revival fest)
Večer plný mrtvých či prozatím ještě žijících rockových a popových světových hvězd. Na podiu se vystřídala Apocalyptica, Nirvana, Elvis Presley a další. Příjemné prostředí + Budweiser + hezké počasí + dobrý zvuk + dobré publikum + rumíček = pohodový koncert.

21.6.2007
Ústí nad Labem - Hry III. Letní Olympiády
Tento koncert proběhl v rámci Olympijských her mládeže. Vystoupení předcházelo slavnostní vyhlášení vítězů a předání medailí nejlepším sportovcům. Je škoda, že poté se unavení mladí sportovci vydali odpočívat do svých pokojů a ti starší možná vyrazili za tvrdším občerstvením. Kulisa nebyla ideální, ale jelikož jsou naši hudebníci profesionálové, nebylo to na jejich vystoupení patrné.
PS: Musíš hrát naplno ať pro pět či tisíc lidí.

9.6.2007
Duchcov - zámecká zahrada
Robbie na zámku v Duchcově v rámci slavností snad největšího lovce ženských skalpů Casanovy (prostředí šité na míru podobně zaměřenému Robbiemu). Kdo nebyl na tomto místě, o hodně přišel. Již samo prostředí nádherné zámecké zahrady vytvářelo dokonalou kulisu pro co nejlepší výkon RWR Brno. Spousta lidí se výborně bavila. Sám Casanova by měl radost ze spousty krásných dívek a žen.

26.5.2007
Olšany - slavnosti obce
Uplakaný, deštivý koncert. Všichni dospěláci schovaní před deštěm v uctivé vzdálenosti, ale pod podiem odvážná tancující a bavící se omladina. Kapela se sice na improvizované a polozakryté podium sotva vešla (Libor musel vzít za vděk jednomu metru čtverečnímu schovaný za aparaturou, zpěvačkám se zachytávaly podpatky do děrované podlahy), ale Robbie se stejně překonával. Pro budoucnost kapely zlomový moment – Zita s námi zpívala (tento rok) naposledy, protože čeká miminko.

19.5.2007
Košice (SR) - pivní festival (foto)
Poprvé zavítala RWR Brno do ciziny a hned na kraj světa až do vzdálených Košic. Viděli jste Účastníky zájezdu? Během cesty zažila naše výprava spoustu nezapomenutelných zážitků - krásná panoramata Vysokých Tater (přednáška Míši Kuglera na téma nejvyšší štít Slovenska, výhody letní rekreace v horách, zásady při horolezeckých výstupech, květena a živočišenstvo ve výšce nad 2000m., pravá romská svatba – navázání přátelských vztahů se slovenskou národnostní menšinou, rozhovor o útlaku romů na Slovensku, uzavření dohody o přátelství mezi Robbiem a olašským králem). Koncert se konal na otevřeném prostranství vysoké školy v Košicích. Hrát pro studenty, kteří se i v dnešní době dokážou a odvázat, bylo výborné. Vytvořili skvělou atmosféru, zpívali s Robbiem známé pasáže, poskakovali, tančili, prostě byli super. Škoda že jste tam nebyli, byl to zatím jeden z nejlepších koncertů tohoto roku.
PS: V jednání jsou další koncerty v zahraničí – Rakousko, Ukrajina...

12.5.2007
Lančov - pohádka (motosraz) (foto)
Pro Robbieho, který nevlastní řidičské oprávnění ani na babetu, je trošku nepochopitelné zanícení některých jedinců pro dvoukolové rychlé stroje a jejich zálibě v společných hromadných oslavách. Motosraz – akce plná bujarých, opilých, drsných mužů a žen válejících se mezi poházenými kelímky, je přesně to místo, které u něj probouzí netušené možnosti. Lančov bylo moc hezké místo,plné zábavychtivých pirátů silnic. Koncert byl normální. Robbie z něj vyšel bez zásahů od kelímků, bez újmy na zdraví a dokonce i bez sprostých nadávek. Dá se tedy říct, že koncert se vydařil.
PS: Naštěstí to nebyl poslední motosraz tohoto léta (4.8. Nikolčice).

2.6.2007
Na pravou stranu Novinek byl přidán kalendář akcí vždy na tento a další měsíc. Když najedete myší na tmavé číslo, zobrazí se vám kde se bude koncert konat...ale je to spíš jen pro přehled. Nejlépe vše zjistíte na stránce koncerty.

19.1.2007
Žďár nad Sázavou (ples) (foto)
Už minulý rok si Robbie zamiloval koncerty na plesových akcích. Spousta krásně tvarovaných večerních rób, vlasy vyfoukané do roztodivných kreací, mladí lidé tvářící se opravdu radostně a křepčící tak divoce, že nikoho z RWR to nenechává klidným. Tento ples nebyl ničím výjimečný, snad jen zajímavou příhodou, jejíž podtext mi musel objasnit Robbie až po vystoupení. Představte si plynule běžící koncert, lidé se baví, band se baví, Robbie se baví a najednou zvedá sklenici a vylívá na hlavy mladých tanečníků a tanečnic láhev perlivé vody. Říkám si, patrně momentální nápad osvěžit tanečníky. Až v šatně mi R. vysvětlil, že jeden z rozpustilých pubescentů mu házel nedopalky cigaret do jeho občerstvení. Musel jsem se začít smát, když jsem si představil toho vlasatého playboye se zbytky vajglů v jeho kadeřích. Asi se tvářil nevěřícně, ale jak mi R. řekl, smál se taky. Tohle asi nečekal. Bezprostřední reakce na bezprostřední akci. Během písničky R. přišel ke kraji pódia, stiskl mladíkovi ruku a řekl: „Já tebe taky…“. Tato historka dokazuje, že na koncertech RWR – Brno není o dobrou náladu nikdy nouze a proto se těším, že termíny koncertů budou nadále přibývat a my se na nich potkáme (viz rubrika Koncerty)

31.12.2006
Hatě u Znojma, Casino Coloseum
Silvestr – zábava, smích, chlast, utržené prsty, petardy, ohňostroje, novoroční předsevzetí, rozbité sklo, plná města zvratků…toť Robbieho představa o Silvestru. Robbie nesnáší oslavy, Vánoce, Silvestry, Velikonoce, Den kubánské revoluce a jiné taškařice. V tento pro něj depresivní den musel vyrazit sám, bez svého bandu, do neznámých končin, kde se baví smetánka a lidé, kteří mají mělko do kapsy. Když jsem ho viděl nastupovat do auta a usedat, nevypadal vůbec dobře. Po hodině cesty jsme přijeli do malého českého Las Vegas. Casino Coloseum, mega barák, stovky výherních automatů, desítky rulet a stolů na Black Jack. Čišelo to tam snobárnou a prachama. Robbie zalezl do šatny, sedl do pohodlné lenošky a asi myslel na to, jak to tady do té druhé hodiny ranní vydrží. Myslím si, že by se nejradši co nejrychleji vytratil a jel domů a jako všichni ostatní se bohapustě ožral. Součástí programu byly kreace svůdných tanečnic a ještě svůdnější transvestity. Poté přišel na řadu Robbie. Nebylo na něm najednou nic zdát, zpíval jako vždy a možná jenom já jsem na něm poznal, jak moc mu chybí Míša, Víťa, Libor, Zbyněk, Zita a Helena. Zpívat pro pár stolků konverzujících lidí a množství hazardních hráčů bylo zvláštní, připadalo mi jako by mezi Robbiím a ostatními zela velká propast. Během třetí písně se Robbie začal najednou usmívat, jako by si uvědomil, že ten koncert je pro něj, jako by začal bilancovat ten starý rok a zpíval v ústrety snad tomu lepšímu roku 2007. Z ohlasů lidiček v publiku bylo poznat, že se chytli a zbytek už byl standardně dobrý. Robbie se rozloučil se starým rokem písní Angel a jak se mi svěřil v zákulisí, věří tomu, že rok 2007 bude v jeho kariéře zlomový a pro něj a celý jeho band veskrze úspěšný. Hodně štěstí do nového roku.

31.12.2006
Všem našim příznivcům a všem lidem dobré vůle ze srdce přejeme, ať je pro ně v příštím roce všechno jednodušší, ať jsou zdraví, láskyplní, spokojení a úspěšní.

15.9.2006
Břeclav (foto zde a externí zde)

8.9.2006
Vsetín (foto)

2.9.2006
Řevnice (pokoncertní autogramiáda)

26.8.2006
Vizovice (Trnkobraní, cca 10 - 11 hod.) (foto, video)

Náměšť na Hané (revival fest)

   Další poprvé. Dvě akce v jeden den. Vizovickým RWR hrál k dobrému ránu. Lidí tudíž nebylo moc, ale hlavně že nepršelo a ti co tam byli snad neodešli nespokojení. Když jsem se ptal Robbieho jak se mu hrálo, řekl jen: "Já jsem si to užíííííval jako vždycky…:))"
   Poté následoval zrychlený přesun a Náměšť. K té jen tolik - škoda že po dvaceti minutách začla průtrž mračen a ti co neměli deštník či pláštěnku vyklidili hlediště (asi 80%). Jinak ppoohhooddiiččkkaa.

24.8.2006
Přerov (foto)

18.8.2006
Kobeřice u Opavy (fest) (foto, foto z jiného serveru)

   Už je mi to snad i trapné, ale musím opět říct……jeden z nej koncertů RWR-Brno. Je jasné, že tento band musí leckdy hrát v časech nedůstojných samotného Robbieho, ale tady pořadatelé, za což jim náleží velký dík, prozřetelně zařadili RWR jako hvězdy večera (návod pro ostatní) a určitě toho nelitovali. Koncert byl našlapaný, ohlasy diváctva nadšené. Robbie nakonec slíbil, že se určitě vrátí. Tak snad to bude pravda. Těším se i já.

13.8.2006
Vyškov (náměstí) (foto)

   Bermudský trojúhelník, zima, déšť, vítr, ale v pohodě lidi, kteří ten nečas udělali snesitelnější.Všechno ty tři dny probíhalo v pohodě. Víťa byl z řízení vozu Robbieho sice trochu unavený ale jelikož měl za sebou týdenní zdravotní rodinnou dovoleno, vše zvládl na jedničku.
   Ani by se snad nedalo o ničem až tak moc psát, kdyby se na podiu v Horní neobjevila nová tvář. Po dlouhém a velice zevrubném konkurzním řízení v konkurzu na alternující vokalistku RW řídkým sítem prošla slečně Lucie Čepová z Blanska, která porotu i Robbieho, který si to samo nenechal ujít, okouzlila krásným hlasem i "kapotáží " a zapadla velice dobře a hlavně rychle do ansámblu RW. Její curiculum uvádíme v rubrice obsazení.

12.8.2006
Lázně Bělohrad (areál Bažantnice) (foto)

Přišla nám příjemná reakce od pořadatele:


11.8.2006
Horní Planá (Hlavní pláž) (foto)

15.7.2006
Blansko - Arnoštov (fest) (foto)

   Byli jste někdy v muzeu voskových figurín?? Já ne, ale dovedu si to představit. Obrovský pelmel všeho možného, různých stylů a osobností. Proč o tom mluvím? Tak jsem si totiž připadal na festu v Blansku.
   Robbie (originál) na jednom podiu s Metallicou, Sepulturou, Slayer, Limp Bizkit…Jak se vám to zamlouvá? Jak by se asi cítil?
   Každopádně to byl velký zážitek. Vystupovat mezi kapelami Kryptor a Debustrol bylo jako dostat se mezi dva mlýnské kameny. Robbie snad nebyl rozdrcen. Bojoval, rval se, řval. Kytara hrála tvrději, bicí byly rychlejší, basa důraznější, klávesy divočejší a zpěv uřvanější. Asi to tak mělo být na festivalu jedněch z nejtvrdších skupin u nás.
   Už zákulisí to vypadalo povedeně- klikující bubeník (napočítal jsem mu 38 kliků těsně před vystoupením), zpěvák vybaven motorovou pilou (obešlo se bez krveprolití), drsně se tvářící hudebníci, Robbie hledající toho cocota z Cocotte Minute (nenašel). Bylo tam veselo. Nechtěl jsem mluvit o vystoupení RWR, ale o atmosféře a ta byla…Jaká? To musí říct publikum. Já říkám, že byla jiná, zvláštní. Když jsem se na to ptal Robbieho, zamumlal něco na způsob: „Fucking shit, mother fucker uááááááááá“, zjevně ovlivněn tvrďáky kolem něj.
   A já dodám jen „Motorová pila masakrujéééééééééééééééé.“

4.7.2006
Chrudim (náměstí) (foto)

   Koncert to je velká směsice všeho možného a někdy i nemožného. Je to koktejl namíchaný z výkonu skupiny, prostředí ve kterém se vystoupení koná a publika které dokáže vytvořit atmosféru a být, fotbalovou terminologií řečeno, dvanáctým hráčem.To vše se báječně sešlo v Chrudimi.
   Byl to nejlepší koncert za dobu mého ježdění s kapelou RWR Brno. Náměstí s nádherným starobylým chrámem nás všechny uchvátilo svou atmosférou a důstojností. Robbie hleděl jako opařený a evidentně si to prostředí nechal pronikat až do morku kostí. Náladu mu posilnilo i dobré pivečko na zahrádce a pokec se Zbyňkem a Víťou (viz foto). Další kostkou do mozaiky se stalo diváctvo - sedělo, stálo, skákalo, tančilo, zpívalo, bavilo se. To vždycky vyprovokuje lidi na podiu, aby ze sebe dostali všechno a možná i něco navíc. Hudba se valila jak obrovský nákladní vlak, cinkala jak rolničky na saních, linula se nádherným zpěvem. Robbie zpíval pro lidi, sám pro sebe a možná i pro tu katedrálu. Tak šťastného a spokojeného jsem ho už dlouho neviděl. Užíval si to a celá kapela s ním.
   Díky moc Chrudim a lidi v tomto městě. Kluci vám neříkají sbohem, ale snad na brzkou shledanou. Byli jste skvělííííííí!!!

30.5.2006
Brno - Husovice (náměstí) (foto)

28.5.2006
Praha 10 (městské slavnosti) (foto)

27.5.2006
Brno - Bystrc, přehrada (město uprostřed Evropy 2006) (foto)

   Tak to byl nášup. Tři kšefty během 4 dní by opravdu ještě nebyly nejhorší varianta. Kluci milují hraní a pocit na podiu, kontakt s publikem atd...,ale když má někdo virozu jako trám a protrpí se koncerty tak, jak to musel udělat Robbie, tak potom tedy klobouk dolů. Ale postupně.
   Už v pátek na zkoušce bylo jasné, že to bude na krev- kýchání, kašlání, kuckání- no prostě Robbie mohl dělat všechno kromě zpěvu. Říkal jsem si, že za normálních okolností by se ty koncerty musely zrušit. Robbie pouze utrousil, že to zvládne.Nasadí drastickou léčbu a zlomí to.
   Sobota na přehradě "Ignis Brunensis" parááááááda. Poznal někdo, jak na tom Robbie opravdu je?? Myslím, že asi ne.Kluci odvedli svůj již tradiční suverénní výkon a odehráli celý program s nasazením a energií.Po dlouhé době si s nimi opět zahrál alternující basák Milan a předvedl výkon, na kterém nebyla patrná absolutně žádná pauza. Prostě další příjemný večer s kapelkou RWR.
   Neděle už od rána vypadala velice zajímavě. Robbie jen co zalezl v 10 do auta v Brně usnul. A protože tradiční bavič Libor byl opět nahrazen Milanem, v klidu spal až téměř do Prahy.Tam se kluci ocitli na jednom podiu s takovými hvězdami naší hudební scény, jako jsou Kamil Emanuel Gott, Premiér, Michal David a Helena Zeťová.
Po dvou panácích lektvaru ( originál Božkov s plachetnicí- jak říká Robbie " To mají mazlíčci rádi" ) byl Robbie přece jenom s největším sebezapřením schopen zpívat.Bylo to na krev.Viděl jsem jak ho to bolí a jak moc se musí přemáhat, ale nakonec si myslím, že to zvládl velice solidně.
   Úterý v Brně maratón pokračuje. Nechápu to, ale asi to bylo nejlepší z těch tří vystoupení. "Robocop" Robbie se zapřel a z posledních sil vystřihl všechny hitovky, jakoby nic. Kluci na podiu zářili a řádili zároveň. Zdá se mi, že s přibívajícími koncerty je projev celé kapely jistější, vyhranější, nenucenější, lepší. Kluci na podiu zrají jako víno a já osobně se těším na to co nám připraví na příštích akcích. Takže doporučuji sledovat plán koncertů. Určitě byste to měli vidět a slyšet.
   Pár tradičních zajímavostí:
          1.Ohňostroj Robbieho zaujal natolik, že si koupil paklík petard a střílel celý týden.
          2. Spotřeba mikrofonních stojanů u Robbieho se vyšplhala na 2 na 2 kšefty (ztratil už druhý)
          3. Úterní koncert byl v rámci volební kampaně ODS. Takže, že by to těsné vítězství bylo i díky Robbiemu

14.4.2006
Koncertík ve střelické sokolovně po názvem Slavnost fotbalu u příležitosti zahájení jarní sezóny fotbalového týmu JAPO Střelice (foto)

21.4.2006
BRNO - Medlánky "Fancy-dress Ball" (kut.dům Sýpka) aneb masky, převleky a jiné komické kostýmy 6.4.2006

   Ještě nikdy Robbie a jeho band nevystupoval v pohádkovém světě princezen, princů, královen a králů, čarodějů, rytířů, loupežníků a další klasické i moderní pohádkové havěti. Robbie nikdy také nezpíval pro publikum jehož většinu tvořili příslušníci jiných národností. Ještě nikdy nebyl koncert RWR rozdělen celkem do 5-ti částí. Ještě nikdy nedostali členové kapely na večeři řízky s okurky a chléb (mňam).
   Tento koncert byl prostě mimořádný. Jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit, rej masek krásných i strašidelných. Roztančená fantazie. Něco pro romantickou duši Robbieho , Víti, Liborka, Míši, Zbyňka, Helenky a Zity.
R: Ty vole co to je?
V: Vidíš, ne? Masky!!!
L: Za co půjdem my?
Zb: Já tu nic nemám...
M: Ty si nic dávat nemusíš...
Zb: Jaks to jako myslel?!
H: No ty jsi za klávesáka Robbieho Williamse.
Zb: Tak to jsme tu vlastně zprávně.
R: Na zdraví.
   Večer neskončil pro lídra příliš dobře. Pořádně unavený ve svém vrtulníku Rastislav za Brnem usnul a probudil se až na slovenském území. Neboť u sebe neměl doklady, dostal se do prekérní situace. Byl obviněn, že chtěl emigrovat na Slovensko. Nakonec milému slovenskému celníku vysvětlil, že se stalo opravdu nedopatření. Počkal si na zpáteční spoj a v 6,00 hod ráno byl doma jak na koni. Vypil 3 kávy dal ledovou sprchu a šupajdil do zaměstnání. I hvězdy mají prostě své dny :)).

20.4.2006
Olomouc (diskotéka Envelopa) 1.4.2006 (foto)
Olomouc (ples gymnázia) 17.3.2006 (foto)

   Robbie miluje plesy...dlouhé róby, upravení mladí lidé, dost alkoholu na to, aby bylo publikum co nejvíce uvolněné a pařilo na všechno třeba i na dechovou hudbu, která by je za normálních okolností nanejvýš naštvala a usadila hlouběji do židlí. Takový byl i ples gymnázia v Olmiku. Nabídl vše pro co lidi na plesy chodí - spoustu pohody a žádnou křeč. ,
   Dalo by se říct, že téměř každý, kdo by si před uskutečněním těchto akcí tipl na to, že diska v bodování akcí musí ples přebít, hluboce by se mýlil. Možná to bylo způsobeno i strachem z povodně, která Olomouc zasáhla. S přihlédnutím k tomuto momentu však nevyznívá akce v Envelopě zas tak zle. Prostě vodě zatím poručit nedokážeme. Proto musíme poděkovat těm, kteří na disku a na nás přišli a bavili se až do té doby, než museli prchnout ve 3 hod. ráno před vodním živlem. Robbie nakonec utrousil: "Tak rychle jsme ještě sbaleno neměli".
   Když Víťa poznamenal, že se Robbie a celá kapelka natrápila s novými písněmi měl pravdu. Ovšem úsilí vše zvládnout co nejlépe bylo odměňeno nadšenými reakcemi z hlediště a dokonce i Robbie řekl: "Zdá se mi, že mě Tripping posunul zase o schůdek vpřed." Má pravdu byla to pro něj výzva a možná i proto zpívá na koncertech tuhle píseň přesně v originální tonině. "Je to docela vysoká laťka, ale překážky jsou od toho aby se přeskakovaly a ne podlézaly."
   To je tak trošku filozofické zamyšlení nad koncerty v Olomouci.
   No a ještě pár pikošek na závěr :
- Robbie má nového koníčka...převlékání do kostýmů na čas. Každý den poctivě trénuje a na jevišti je to znát.
- Robbie pracuje na choreografii, čehož si povšiml i basák Liborek: "To bych chtěl umět taky".
- Zbyňa se snaží působit na jevišti v roli nejelegantnějšího člena skupiny a velice se mu to daří (viz. fotogalerie)
- Míša má nové přístroje, které slouží k vylepšení zvuku jeho kytar. Já tomu sice vůbec nerozumím, ale jeho hra tím nabývá dalších rozměrů...asi...určitě :)

10.3.2006
Lucerna Music Bar 6.3.2006
Deník přihlížejícího

14,30 Sraz celé kapelky na tradičním místě u Tesca
14,35 Malé pivko a whisky Robbieho a Mačetníka v baru poblíž.
14,55 Do vozidla nasedají Liborek a Robbie již netrpělivý z nečekaného zpoždění (stane se)
15,00 Robbie zjišťuje, že je unaven a usíná
15,05 Slova se ujímá hlavní bavič a obveselovatel Libor a za občasného přerušování huronským smíchem zbytku kapely nebo v momentě kdy se potřebuje nadechnout či zívnout, trvá jeho zábavné číslo až do příjezdu před Lucernu :-)
17,29 Robbie se probouzí
17,30 Kapelka vysedá před Lucernou a začíná druhá nejpříjemnější část večera a tou je nošení aparatury na scénu (ta druhé je samozřejmě sklízení :-)).
18,00 Na jevišti probíhá chystání všech členů, jen děvčata a Robbie (kteří nemají až na pár drobností chystat co) začínají s chystáním sami sebe. Děvčata se snaží namalovat si pěkné obličeje, natupírovat či vyhladit vlasy a obléci se do co nejsvůdnějších oblečků. Robbie vybaluje pár svých převlečků a snaží se je kombinovat do co nejlepších kreací.
19,00 Zvuková zkouška, která díky již známému panu zvukaři probíhá výborně a bez větších problémů.
19,30 Skupina zjišťuje, že jejich finanční hotovost není růžová činí asi 30 Kč na hlavu...a za to se v Praze opravdu moc rozšoupnout nedá (Robbie, který má přece jenom něco ušetřeno, velice nezištně zve klávesáka Zbyňka na dobrou Plzeň a tím už jsou totálně bez peněz dva :-)
19,45 Po návratu do šatny čeká na všechny příjemné překvapení- zásoba minerálních vod a hlavně karton kvalitního Gambrinusu.Za všeobecného veselí, že nezhynem žízní si dáme všichni jeden malý doušek (Míša minerálka, ostatní gambáč)
19,50-21,15 Psychická příprava na koncert
21,30 Začátek koncertu - vše probíhá normálně všichni hudebníci se tváří radostně (částečně i proto, že i když je pondělí, přišli nějací ti fanoušci), hrají s velkou energií a chutí. Trošku rozruchu způsobí jen části, kdy se Robbie převléká a kluci netuší jestli, zda a hlavně v jak krátkém čase se mu to podaří (omluva kytaristovi za nekonečný prostor v solech - "Promiň Míšo, ale ty knoflíčky na poklopci mi dělají trošku problém, příště si vezmu ty se zipem." konec citátu).
cca 23,30 koncert dvěma přídavky končí a já mám ze všeho dobrý pocit. Z ohlasu ze sálu cítím radost a spokojenost z vydařeného večera a dokonce i Robbie se uspokojeně usmívá. Závěrečná úklona a spadla opona.

K závěru jen krátce balení a cesta domů

P.S. Jelikož všichni spali, nikdo si ani nevšiml, že těsně před Brnem chytla naše dodávka hodiny a jen díky duchapřítomnosti a jezdeckémo umu našeho pana řidiče neskončila tato zpáteční cesta tragicky. Díky Bohu.

A toto je konec mého zápisku z cesty s kapelou Robbie Williams Revival Brno

6.3.2006
Vypadá to, že se teprve probouzíme ze zimního spánku a koukáme, jaké stopy na nás zima zanechala. Žádný strach, opak je pravdou. Těch pár zimních kil jsme vypotili ve zkušebně, kde jsme pro vaše ouška nacvičili dvě písničky z posledního Robbieho alba. Moc se nám líbila Advertising Space a ještě víc hitovka Tripping, u které se náš Robbie-Honzík obzvláště zapotil. Oříšek to ale nebyl jen pro něj. Vypadá to, jakoby nás Robbie zkoušel, jak dalece jsme zdatní hráči. Zdálo se nám, že jsme obstáli ve výsledku slušně a tak se obě pecky staly pevnou součástí našeho repertoáru. Hned jsme si to ověřili na horké půdě pražského Lucerna music baru (viz. foto), kam na nás přišlo skutečně připravené publikum, které znalo snad všechno co jsme hráli. Byli skvělí, zpívali s námi, roztancovali Lucernu a my jim touto cestou dodatečně děkujeme. Leč nezpychli jsme a jsme rozhodnuti ještě pár pecek z nového alba nacvičit. Které to budou, necháme tak trochu na vás. Budeme se řídit vašimi podněty a ohlasy.

31.12.2005
Nejen Vám, našim příznivcům, ale i Všem lidem dobré vůle ze srdce přejeme, aby je v roce 2006 čekala jen příjemná překvapení, spousta lásky, hodně zdraví, úspěchů a životní pohody.

27.12.2005
Soukromá párty Black and Decker (Ústí nad Labem)
Co říct….už cesta byla dost zajímavá…dálka, příšerné počasí a strach z kolon aut, ale nakonec to všechno klaplo a Robbie se svojí skupinou přijeli včas takže vše mohlo probíhat podle plánu. Samotný koncert byl docela v klidu. Publikum spíše poslouchalo, příliš nebylo vidět na parketu, ale i to musí koncerty ošlehaní muzikanti zvládnout. A myslím si , že také zvládli. Potlesk po každé skladbě napovídal, že by diváci mohli být spokojení. Byl to poslední koncert v roce a já bych chtěl Vám i celé kapelce RWR-Brno popřát hodně lásky, štěstí, spokojenosti a hudebních zážitků v roce 2006.

9.12.05
Soukromá párty Studentagency (klub Fléda)
Soukromé párty bývají veselé, uvolněné, pohodové a akční. Taková byla i tahle. Už pohled do sálu v nás zúčastněných vyvolal radostné pocity. Proč ? Komu by se mezi publikem jehož, 80 % tvoří dívky. Aspoň Robbiemu teda jo !! A zas jsem u ženských … Ovšem tento koncert byl specifický i z jiného pohledu. Produkci totiž zahájili hudebníci a zpěvačky Robbieho značně uvolněnými coververzemi hitů: Máme rádi kluky … , Dneska to rozjedem na plný pecky a známou hitovkou skupiny Olympic. Výrazní byli ovšem hlavně vtipní a velice energičtí až energetičtí moderátoři. Nasazení všech mi vnuklo myšlenku založit ještě jednu a to zcela nevážnou revivalovou kapelu.
Potom už přišel na řadu Robbie. Kdo ho zná musí uznat, že tentokrát se asi pod dojmem předchozího vystoupení rozjížděl zvolna. Také množství dam na podiu ho trochu uvádělo do rozpaků. Ale když se kolem něj začali v erotických kreacích vlnit dvě rozverné pracovnice St.agency, byl již ve svém živlu. Koncert dostal spád a hitovka střídala hitovku, z hudebníků čišela energie a zpěvačky se vlnily jen to svištělo. Na závěr dva přídavky úklona a konec … Pak už jsme se pustili do rautu a decentního popíjení drinků.
No a pár pikošek, které vás určitě zajímají nejvíc :
1. Robbie zapomněl mezi svršky převlékajících se tanečnic kalhoty (ještě že měl náhradní) a odjel bez nich domů
2. Robbie zvítězil ve dvojici s neznámou kráskou nad jinou dvojicí neznámých krásek ve stolním fotbale 9:3
3. Zbyněk (klávesy) přiznal, že je nejlepší tanečník
4. Víťa (bubeník) má zase nejhezčí košili
5. A Liborek (basák) má nejhezčí opičku.
To je vše a už se těšíme na další povedený koncert !

25.11.05
Sobota 12. 11. Koncert v brněnském klubu Two Faces (mimochodem místo s trefným názvem na hraní pro revivalovou kapelku v níž jsou lidé za sebe a taky za někoho jiného). Večer začal v podstatě v půl 8 jiným koncertem a to našich fotbalistů v zápase s Nory. Co víc si přát než v pohodě naladěné lidi po velkém vítězství. Samotný koncert potom proběhl v klidu. Aspoň mě na podiu to moc bavilo (Honza). Výborné prostředí, skvělá atmosféra, moc hezcí lidé … (hlavně děvčata). Na začátku byl trochu problém s prostorem, ale dobří lidé se vejdou všude. Z ohlasů v našem vzkazovníku vyplývá, že jste byli spokojeni i vy, pro které tohle všechno děláme naplno,s energií a chutí. Foto na stránkách klubu.

1.11.05
Dne 24. 9. 2005 jsme vystoupili v rámci oslav města Břeclav. Na tuto akci si nás pozvala firma "Mapelo", která se zabývá výrobou cyklokrosařských kol. Tato firma se v rámci oslav postarala o cyklistické závody, sportovní klání a mimo jiné i o naše vystoupení. Koncert měl jednu zvláštnost-málokomu se pošťestí vystupovat na návěsu obrovského auta. Rozměry co do šířky byly v pohodě, ale co do hloubky nestačily. A tak jsme naše umění předvedli vyřádkovaní v jedné lajně. Připadali jsme si jako slepice na bidýlku. Tato akce byla poslední, kterou jsme odehráli venku, a tím ukončili sérii letních vystoupení.

1.10.05
V sobotu 10. 9. 2005 jsem vyjeli už brzy ráno, protože jsme měli před sebou cestu dlouhou asi 300 km do Ústí nad Labem. Cesta byla dlouhá, ale náhderná, krásy naší vlasti se před námi otvíraly s přibívajícími kilometry. Hlavně České středohoří si nás získalo svou malebností.
Do Ústí jmse dorazili v odpoledních hodinách. Tam na nás čekalo první vystoupení toho dne v rámci Evropských dnů kultury. Na pódiu nás uvedl Vítek Havliš a koncert mohl začít. Na náměstí jsme se rozehřáli a přejeli jsme na druhé vystoupení. Toto vystoupení proběhlo v rámci pivních slavností v nádherném přírodním amfiteátru letního kina Nálada. Atmosféra i účast koncertu nás nadchla. Podle ohlasů jsme si místní i fanoušky získali. Ale všechno příjemné musí skončit a nám tuhle atmosféru po koncertu spláchl opravdovej slejvák a pokuta za rychlou jízdy při zpáteční cestě.

1.9.05
Dne 18.8. 2005 jsme se rozjeli do Havlíčkova Brodu na velkou akci, která se konala na podporu handicapovaných lidí. Tato akce probíhala čtyři dny. V jejím rámci porbíhala sportovní utkání, výstavy, divadla a koncerty. A tak i my jsme přispěli, jak se říká, trochou do mlýna. Přijetí bylo vlídné a ohlasy na naše vystoupení výborné. Hlavní organizátor akce pan Petr Bek nešetřil slovy díků a chvály. Na rozloučenou jsme se nechali zvěčnit na foto a spokojeni a plni dojmů jsme vyrazili směr Brno.

23.8.05
Poslechněte si dvě audioukázky písní ve formátu MP3.

22.8.05
V letošním roce si obec Šitbořice připomněla dvě významná výročí - 750 let od první písemné zmínky o její existenci a 60 let od skončení II. světové války.
Oslavy probíhaly ve dnech od 24.6. do 26.6. Naše kapela se předvedla v pátek večer po oficiálním přivítání a setkání rodáků.
Možná se zeptáte, jak jsme se dostali na takovou akci, ale nemusíte pro vysvětlení chodit daleko. Náš bubeník, Víťa Fraňek, je rodákem z této malebné vísky, která se na pár dní proměnila k nepoznání. Sami jsme byli zvědaví, jaká bude návštěvnost, ale šitbořáci nás nezklamali. Slavnostně se naladili už od pátku a přišli se opravdu bavit.
Jako každá akce i tahle měla své drobné mouchy, například místní pohostinství nás neustále vykuřovalo, při své snaze založit oheň a opéct párky. Mimochodem, jeden jsme ochutnali a byl úplně ledový, a tak pravděpodobně jejich snažení vyšlo naprázdno. Jediné, co se jim podařilo, bylo silné kouřové propojení naší kapely se všemi dobrými rodáky. Domníváme se však, že akce se vydařila, vždyť ještě dlouho se šitbořické babičky a tetičky vyptávaly: "Kdo to tam v tén pátek večer hrál ? Já jsem i okno nechala otevřený a starej stáhl bednu, to bylo pěkný !!!"

30.6.05
Jan Čápek : O mně
Narozen ve znamení býka 10.5. ve Valticích, obklopený vinicemi odkojen ryzlinkem vlašským, jsem se díval na svět brýlemi ze sklíček, ulitých z upřímnosti melodiky písní, krojů, sklípků a hudby. Pamatuji si, když každý týden přijížděli auta chlapů odkupujících kůže domácích zvířat (hlavně králíků). Všichni obchodníci přibrzďovali u domu č.278 a čekali, kdy z nich se zpěvem vyběhne klučina o hlavu větší než kbelík. Nikdy jsem je nezklamal. Žil jsem písní od malička. Byla v mém srdci zakotvena hned a natrvalo.
V 5-ti letech jsem objel republiku s cimbálovou muzikou Podlužan (má první opravdová šňůra). V první třídě jsem zapadl do pěveckého sboru. A vydržel jsem v něm až do 15-ti let.
Na gymnáziu další sbor, ale měl jedno plus - spoustu mých sól. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale zpěvák mě pochopí, měl jsem toho v sobě hodně.
V 16 letech první vlastní skupina. Nejdřív jsme se jmenovali Antracit a přežili jsme i nájezd tehdejších vedoucích činitelů, neboť jsme v patnácti ještě nevěděli, co jsou to přehrávky. Byl rok 1997.
Teď to trochu zkrátím na nejdůležitější momenty. Nový název skupiny- "Elvíra", působení v gymnaziálním divadelním souboru, 1.maturita, přijetí na SPGŠ Kroměříž, dvouleté působení v tamějším ochotnickém divadle, 2.maturita. Přijatý na Vysokou školu - 1. stupeň v Olomouci. Spolupráce s jazzovým klavíristou Richardem Mlynářem a vystupování v jazzových klubech a nočních barech. Po státnicích jsem nastoupil jako učitel do školy, zpíval v rockové skupině Orchidea. V roce 2002 výhra v soutěži "Doremi", se skladbou Andrea Boccelliho "Conte partiro". Několik konzultačních hodin zpěvu u paní profesorky Lídy Nopové, založení skupiny Robbie Williams Revival a cvičení a cvičení a čekání na příležitost.